Doprava zdarma při nákupu nad 1 200 Kč
Jaké mýty či legendy panují kolem probiotik a laktobacilů? V čem je jejich užívání pro člověka a jeho trávicí procesy přínosné? A jak mohou probiotika přispět k příjemně prožité letní dovolené, obzvláště když ji trávíme v zahraničí? Na dané téma jsme hovořili s Petrem Ryšávkou, odborníkem zabývajícím se optimálním fungováním střevního mikrobiomu.
Jedním z takových mýtů je, že správné probiotikum musí mít hodně probiotických kmenů, to znamená čím více různých druhů bakterií, tím lepší účinek, což samozřejmě není v žádném případě absolutní pravidlo. Naprosto klíčové je to, jaký kmen daný probiotický preparát v sobě obsahuje, protože ten daný kmen je vždy spojen s konkrétním účinkem. Stejně jako může být dobré například 14kmenové probiotikum, může velmi dobře splnit své účely a požadavky i jedno nebo dvoukmenové probiotikum.
Spotřebitelé i farmaceuti se setkávají s různými produkty, které mají na svém obalu nebo ve specifikaci uvedeno lactobacillus acidophilus či třeba lactobacillus rhamnosus a tím to končí. Za názvem bakterie chybí určité číslo nebo označení, čemuž říkám pracovně „rodný list“. Pokud bakterie nemá své označení neboli „rodný list“, tak vlastně nevíme, jaká bakterie je v preparátu obsažena. Takové zařazení určuje a jasně definuje, o jakou probiotickou bakterii, resp. lactobacillus se jedná. Můžeme dohledat a zjistit, jaké má klinické studie a tak dále.
Dalším mýtem je, že každé funkční probiotikum musí mít například 30, 40 či 50 miliard živých bakterií, což ale také neplatí jako absolutní pravidlo. Ano, silnější probiotika mohou v některých případech fungovat velmi efektivně, na druhou stranu, pokud máte klinicky ověřené kmeny s provedenými klinickými studiemi, které jasně potvrdí, že jedna, dvě nebo tři miliardy jsou dostačující pro dosažení efektu, tak tento počet stačí a nemusíte do střeva „sypat“ třeba 20 miliard probiotických bakterií.
Pokud chceme, aby probiotikum primárně fungovalo ve střevě, nejlepší formou je kapsle. A ne ledajaká, musí to být takzvaná enterosolventní kapsle, která chrání probiotické bakterie před kyselým pH v žaludku a rozpadá se až v tenkém střevě – pokud možno v jeho distálnější části, protože i v tenkém střevě působí žlučové kyseliny, které jsou velmi agresivní a vytvářejí prostředí
možná ještě drsnější než v žaludku. Když to řeknu s jistou nadsázkou, enterosolventní kapsle funguje svým způsobem jako kosmická raketa, která přenese bakterie z kyberprostoru vnějšího prostředí do kyberprostoru střeva.
Většinou máme dovolenou spojenou s rizikem průjmu a nemusí jít jen o pobyt v Egyptě a známou Faraonovu pomstu, kdy člověk stráví hodně času na toaletě s nepříjemnými průjmovými stavy. Něco podobného se může stát i na dovolené u moře v Bulharsku, Itálii nebo ve Španělsku. Vyšší riziko je logicky spojeno s nižším hygienickým standardem místa, kde pobýváme. Zajímavé
ovšem je, že spoustu lidí na dovolené naopak trápí zácpa. Vycestují na jiné místo, než běžně žijí, a najednou nemohou tři čtyři dny jít na toaletu a nevyprázdní se. I toto má samozřejmě souvislost se změnou stravy a prostředí i s určitým podvědomým stresem z této změny.
A do obou těchto problémů – tedy jak průjem, tak zácpa – mohou efektivně vstupovat probiotika. Pokud chceme, abychom riziko těchto potíží snížili, je potřeba, abychom probiotika začali užívat alespoň týden před odjezdem na dovolenou. Takový interval je optimální pro to, abychom
náš mikrobiom začali adaptovat na probiotika a připravovali ho na možné negativní vlivy, které nastanou třeba po příletu do Egypta. Pak je důležité nezapomenout užívat probiotika po celou dobu pobytu. To znamená neříkat si: „Dneska si nedám, nechce se mi.“ O mikrobiom musíme v cizím prostředí neustále pečovat.
Pokud se přesto stane, že průjem přijde – a stát se to může, protože nic není stoprocentní – lze krátkodobě dávku probiotik zvýšit, třeba i trojnásobně na dobu jednoho až dvou dnů. Díky tomu můžeme období diskomfortu, který je spojen s potížemi se zažíváním, průjmem a tak dále, výrazně zkrátit.
A jedna praktická rada na závěr. Probiotika by neměla být delší dobu uskladněna při vyšší než pokojové teplotě, tedy maximálně zhruba 25 stupňů Celsia. Není-li tomu tak, probiotické bakterie postupně „hynou“. Proto je například právě při pobytu v Egyptě vhodné umístit probiotika do chladničky.
Převzato z časopisu Pharma Profit 56/2024
