Velký rozhovor s doktorkou Ivou Holmerovou na téma stárnutí mozku
Alzheimerova choroba čím dál častěji proniká do našich domovů. Jak postihuje náš mozek a kdy vlastně začínají naše mozkové buňky stárnout?
Odpovědi na tyto otázky poskytuje v obsáhlém rozhovoru paní doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně výkonného výboru ČALS a ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 – Kobylisích.
Kdy začne lidský mozek stárnout?
Stárnutí je součástí lidského vývoje a je to normální proces. Tuším ale, co máte na mysli. Stárnutí, které vlastně už není normálním stárnutím, ale jde o onemocnění způsobující demenci. U nás se tomu také nesprávně říká stařecká demence. Pokud se však demence vyskytne, nesouvisí to jen se stárnutím, ale znamená to, že člověka postihlo onemocnění způsobující demenci, nejčastěji Alzheimerova choroba.
Přestože jsou demence ve stáří častější než u mladých lidí a postihují asi čtvrtinu či až třetinu lidí starších 80 let, stále platí, že většina lidí i v tomto vysokém věku (tedy dvě třetiny nebo tři čtvrtiny) žádnou demenci nemá.
Jaké jsou varovné signály?
Může se jednat o tzv. mírnou kognitivní poruchu – tedy zhoršení paměti, které již člověku nějak vadí a které může být nápadné i jeho okolí. Mírná kognitivní porucha není ještě nemoc a může být způsobena různými faktory (stres, přepracování) nebo onemocněními, která jsou dobře léčitelná (například deprese), ale také může představovat vyšší riziko Alzheimerovy choroby. Proto doporučujeme, aby si lidé, kteří si stěžují na poruchy paměti, nechali svou paměť změřit (například v jednotlivých kontaktních místech České alzheimerovské společnosti v rámci projektu Dny paměti) anebo se obrátili na svého lékaře.
Co mozku škodí? Čeho by se měli lidé vyvarovat a proč?
Mozku škodí hlavně nečinnost. Proto je důležitá přiměřená činnost, a to jak duševní tak fyzická. Výsledky velké studie SHARE prokázaly, že je důležité co nejdéle pracovat. To se může líbit tvůrcům důchodové reformy. Je zajímavé, že zatím tenhle argument nepředložili. Přitom je zcela jasně vědeckými důkazy prokázáno, že lidé odcházející do předčasného důchodu mají větší riziko vzniku demence. A naopak u lidí pracujících v průměru déle tato činnost působí preventivně.
Jak na mozek působí civilizační záležitosti, jako stres, kouření, alkoholizmus, nepravidelný režim atd.?
Škodlivé návyky jsou škodlivé i pro mozek, tím myslím kouření, nadměrné pití alkoholu a podobně.
Čím lze kondičku mozku zlepšovat?
Myslím si, že nejdůležitější pro zachování dobré činnosti mozku je duševní činnost, zejména tvořivá práce, dostatek kontaktů s lidmi.
Má vliv na kondici mozku například i strava?
Ano, to se ukazuje i v epidemiologických studiích, kromě toho, že strava by měla být vyvážená, s přiměřeným množstvím živin, příznivou skladbou tuků, jak o tom víme zejména od kardiologů doporučujeme zejména pestrou a čerstvou stravu. To znamená takovou, která bude obsahovat i dostatek vitaminů, antioxidantů a dalších mikroelementů, které jsou obsaženy například v čaji, kávě, víně (zde pouze v přiměřené míře), ale také například kurkumě a podobně.
Jak je to s mozkem třeba ve spánku? Lidé přeci sní, takže mozek vlastně „jede“ nepřetržitě. Dokáže během nočního klidu „odpočívat“?
Dobrý spánek je pro činnost mozku důležitý. Mozek samozřejmě není ve spánku vypnut úplně, to se projevuje právě těmi sny, o kterých hovoříte. Ve spánku však probíhají důležité metabolické procesy, které jsou pro funkci mozku nezbytné.
Jaký vliv má na mozek relaxace, meditace?
S ohledem na demenci nebyl efekt meditace prokázán.
Jakou roli hraje v kondičce mozku například pohyb?
Ano, i tělesný pohyb je pro funkci mozku nesmírně důležitý. Dokonce bylo prokázáno, že působí velmi efektivně i jako prevence demence. Některé studie dokonce prokazují i zlepšení kognitivních funkcí (paměti, myšlení) při počínající a mírné demenci. Dochází k vyplavování tzv. neuronálních trofických faktorů, tedy faktorů, které podporují rozvoj mozkové tkáně.
Má na kvalitu mozkových buněk, kromě věku, vliv i například nějaká dědičná dispozice? Které nemoci jim například škodí?
Syndrom demence není důsledkem věku, to jsme řekli již dříve. Vzniká v důsledku poškození mozkových buněk, ke kterému dochází například při tzv. neurodegenerativních onemocnění: Alzheimerova choroba, Pickova choroba, demence s Lewyho tělísky, k jejímu rozvoji může dojít i při Parkinsonově chorobě nebo při cévním onemocnění mozku.
Co byste obecně doporučila lidem, kteří chtějí, aby jim to „myslelo“ co nejlépe?
Aby žili dobře, pracovali, zachovávali dobré vztahy s lidmi, byli sami aktivní a pozitivní, vstřícní a laskaví a nenechali se trápit. Aby měli dost pohybu a dobrou zdravou a čerstvou stravu. Pokud se již vyskytne porucha paměti, význam má preparát gingko biloba (ale nikoli všechny preparáty či vývary těchto listů jinanu dvoulaločného). Vědecké studie potvrdily účinnost preparátu EgB 761. Pokud někdo trpí například vysokým krevním tlakem, je důležité udržovat hladiny tlaku v normě. Některé léky navíc mohou výrazně snížit riziko vývoje demence. Z tzv. blokátorů kalciových kanálů tento preventivní efekt prokázala studie SYST EUR u nitrendipinu. Pokud se jedná o mírnou kognitivní poruchu, je zapotřebí se obrátit na lékaře (eventuálně po předchozím změření paměti) a léčit to, co je léčitelné, často deprese, kde jsou zejména u starších lidí metodou volby tzv. antidepresiva ze třídy SSRI. I pokud již vznikla kognitivní porucha, syndrom demence, je důležité, aby byly včas nasazeny léky, které rozvoj tohoto syndromu oddálí. Jedná se o tzv. kognitiva, která už jsou u nás desítku let k dispozici.
Děkujeme za rozhovor
