Nepodařilo se načíst PDF soubor.
Celosvětově žije s demencí přibližně 55 milionů lidí a podle odhadů by jejich počet mohl do roku 2050 vzrůst až na 152 milionů. V České republice se demence týká asi 165 tisíc lidí a v dalších desetiletích bude tento počet pravděpodobně dále růst. Otázka prevence demence je tak velmi důležitá. Dobrou zprávou je, že i když demenci nelze vždy zabránit, podle současných výzkumů lze část případů ovlivnit zdravým životním stylem a péčí o zdraví mozku.
Demence není jedno konkrétní onemocnění. Jde o soubor příznaků, které vznikají při různých chorobách. Projevuje se například zhoršováním paměti, myšlení, orientace nebo zhoršením řečových schopností. Kromě toho ovlivňuje také chování a schopnost zvládat každodenní činnosti.
Nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, ale existují i další typy demence, například vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky nebo frontotemporální demence.
Některé rizikové faktory demence změnit nedokážeme. Nejvýznamnějším z nich je věk – riziko výrazně roste po 65. roce života a dále se zvyšuje s každým dalším rokem. Roli může hrát také genetika nebo pohlaví. Například Alzheimerova choroba je častější u žen, mimo jiné proto, že ženy se obvykle dožívají vyššího věku.
Podle mezinárodní studie publikované v prestižním lékařském časopise Lancet by bylo možné předejít až 45 % případů demence, pokud bychom dokázali ovlivnit některé rizikové faktory během života. Zároveň se ukazuje, že pouze 33 % z nás ví o tom, že demenci lze do jisté míry předcházet.
Prevence přitom nezačíná až ve stáří. Na zdraví mozku má vliv celý průběh života – od dětství až po vyšší věk.
Některé faktory jsou specifické nebo mají větší dopad, pokud se nás týkají v určitém období života, ale mnoho jich je průřezových.
V raném období života je důležité především vzdělání a duševní aktivita. Za velmi zásadní je ve vztahu k prevenci demence považováno minimálně středoškolské vzdělání.
Učení, čtení, řešení problémů, vícejazyčnost, ale také sociální kontakty nebo práce, která zapojuje přemýšlení, pomáhají vytvářet takzvanou kognitivní rezervu. Ta může mozek chránit a pomoci mu lépe zvládat změny, které přicházejí s věkem.
V dospělosti se do popředí dostává především péče o fyzické i duševní zdraví. Mezi významné faktory patří například nekorigované zhoršení sluchu, které bývá často přehlížené. Výzkumy ukazují, že i mírné zhoršení sluchu může zvyšovat riziko pozdějšího kognitivního úpadku. Naopak používání naslouchátek může toto riziko snížit.
Důležitou roli hrají také vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, diabetes, nadváha nebo nedostatek pohybu. Za dostatek pohybu je přitom v souvislosti demencí považováno 150 minut mírné aerobní nebo 75 minut intenzivní aerobní aktivity týdně.
Riziko zvyšuje i kouření a nadměrná konzumace alkoholu.
Ve vyšším věku se k těmto faktorům přidávají další. Patří mezi ně například neléčené zhoršení zraku, znečištěné ovzduší nebo sociální izolace.
Právě osamělost může mít na zdraví mozku výrazný dopad. Pravidelný kontakt s rodinou, přáteli nebo zapojení do komunitních aktivit tak může být pro psychickou pohodu i zdraví mozku velmi důležitý.
Výzkumy také ukazují, že největší přínos má kombinace více opatření. Takzvaný FINGER model, který byl ověřen ve finské studii u lidí ve věku 60 až 77 let, popisuje pět základních pilířů péče o zdraví mozku:
U lidí, kteří se těmto oblastem věnovali, se během dvou let projevilo výrazné zlepšení některých kognitivních schopností, například rychlosti myšlení nebo schopnosti řešit složitější úkoly.
Informace o prevenci demence mohou někdy působit zahlcujícím dojmem. Není ale nutné měnit všechno najednou. Mnohem důležitější je zaměřit se na malé, realistické kroky.
Neměli bychom sklouznout k tomu, že budeme žít život plný omezení, který nám zajistí oddálení vzniku demence nebo její nepropuknutí.
Pokud jste se dosud vůbec nehýbali, nemělo by být vaším cílem začít chodit
3x týdně na silový trénink. Stanovte si za cíl spíše to, že 2x týdně půjdete na procházku, která bude trvat alespoň 45 minut a půjdete rychlostí minimálně 5 km/hodinu. Pokud by to byl příliš ambiciózní cíl, zkuste zařadit krátké pětiminutové protažení každý den. To by mohlo být první seznámení s pravidelným pohybem.
Naplánujte si konkrétní první krok na konkrétní datum, ať už se jedná o pohyb, změnu jídelníčku nebo preventivní kontrolu u lékaře.
Hýbejte se pravidelně: Ideální je 150 minut lehké nebo 75 minut intenzivní aerobní aktivity týdně. Nemusí jít o sportovní výkon – rychlá chůze, jízda na kole nebo plavání mají velký přínos.
Trénujte mozek: Čtěte, luštěte křížovky, učte se nové věci nebo zkuste nový koníček. Mozek potřebuje stejně jako svaly pravidelnou aktivitu.
Udržujte kontakt s lidmi: Setkávání s rodinou, přáteli nebo zapojení do komunitních aktivit pomáhá nejen psychice, ale i zdraví mozku.
Pečujte o své zdraví: Pravidelně si nechte kontrolovat krevní tlak, hladinu cukru a cholesterolu. Včasná léčba těchto potíží může snížit riziko kognitivního úpadku.
Nepodceňujte sluch a zrak: Pokud se sluch nebo zrak zhoršuje, je důležité problém řešit. Naslouchátka nebo správné brýle mohou pomoci udržet mozek aktivní.
Jezte pestře a vyváženě: Mozku prospívá strava bohatá na zeleninu, ovoce, ryby, olivový olej a celozrnné potraviny.
Autor článku:
Tereza Brunerová,
odborný konzultant portálu
Neztratit se ve stáří
Potřebujete se poradit?
Neváhejte a obraťte se na poradenský portál Neztratit se ve stáří.
Napište nám na [email protected] nebo zavolejte na naší poradenskou linku: 777 718 465
(provoz poradenské linky najdete na webu www.neztratitsevestari.cz)
