Doprava zdarma při nákupu nad 1 200 Kč
8:00 - 15:00
Další kontaktDeprese je psychické multifaktoriální onemocnění charakterizované poruchou nálady a přetrvávajícím pocitem smutku a nezájmu. Vyskytuje se častěji u žen (okolo 20–25 %) než u mužů (5–12 %), přičemž pacientů s touto diagnózou stále přibývá. Deprese je v dnešní době významným zdravotním, ale i ekonomickým a společenským problémem.
Klinický obraz
Projevy deprese se zpravidla liší. Společným základem je smutek a neschopnost prožívat radost. Člověk trpící depresemi je pasivní a má pocit beznaděje.
Mezi typické projevy patří:
Od období smutku se deprese zpravidla liší délkou trvání, intenzitou, ale také nepřiměřeností s ohledem na podnět.
Podle závažnosti dělíme deprese na lehké, středně těžké a těžké depresivní poruchy, které bývají někdy doprovázeny psychotickými příznaky (tzv. bludy).
Podle původu rozlišujeme deprese endogenní (způsobené poruchou neurotransmiterů) a exogenní (důvodem je některá z vnějších příčin, např. trauma, nemoc, úmrtí).
Modely deprese
Etiologie a patologie nejsou doposud zcela objasněny. Jedná se o multifaktorové onemocnění, na jehož vznik mají vliv různé biochemické, genetické a psychologické aspekty.
Diagnostika deprese
V rámci diagnostiky deprese se zpravidla vychází z tzv. Mezinárodní klasifikace nemocí (zkr. MKN). Jedná se o klasifikaci vydávanou WHO (Světová zdravotnická organizace), která pojmenovává známá onemocnění, přičemž každému z nich přiděluje samostatný kód sestávající z písmena a kombinace čísel.
K rychlému screeningu mohou pomoci také různé sebeposuzovací dotazníkové metody (Zungova škála deprese, PHQ a jiné).
Terapie deprese
Hlavním cílem léčby je potlačit akutní příznaky deprese a dosáhnout remise.
Pokračovací léčba – jejím cílem je udržet pozitivní trend a zabránit vzniku relapsu.
Profylaktická léčba – zabraňuje znovuobjevení příznaků.
Farmakoterapie
Lékem 1. volby v terapii deprese jsou tzv. antidepresiva. Jedná se o látky modulující dysbalanci neurotransmiterů. Plného účinku dosahují v průběhu 2–6 týdnů od začátku užívání.
a) SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) – zvyšují množství serotoninu na synapsích, např. citalopram, escitalopram, fluoxetin, fluvoxamin, sertralin, paroxetin.
b) TCA (tricyklická antidepresiva) – blokují zpětné vychytávání serotoninu, dopaminu a noradrenalinu. Jejich nevýhodou je působení na další receptory a s nimi spojené nežádoucí účinky (sucho v ústech, zácpa, útlum, spavost, porucha sexuálních funkcí, arytmie a další), např. amitryptilin, imipramin, klomipramin, dosulepin…
c) SNRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu) – používají se jak v terapii deprese, tak v terapii chronické bolesti, např. duloxetin, venlafaxin.
d) SARI (serotoninový agonista a parciální inhibitor zpětného vychytávání serotoninu), např. trazodon.
e) DNRI (inhibitor zpětného vychytávání dopaminu a noradrenalinu) – zvyšuje koncentraci dopaminu a noradrenalinu na synapsích, např. bupropion.
f) NaSSA (noradrenergní a specificky serotoninergní antidepresiva) – charakteristický je výrazný hypnotický účinek, pozitivní ovlivnění architektoniky spánku a anxiolytický efekt, např. mirtazapin.
g) IMAO (inhibitory monoaminooxidázy) – např. moklobemid.
h) Extrakt z třezalky – používá se v terapii lehkých forem depresí, nevýhodou je interakce s mnoha jinými léčivy a fotosenzitivita.
i) Ostatní antidepresiva – např. vortioxetin, tianeptin, agomelanin…
Rychlá symptomatická úleva od akutních symptomů, vysazují se postupně.
Antipsychotika – slouží ke zklidnění agitovaných pacientů s bludy.
Další metody používané v terapii deprese
Použité zdroje informací:
https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2016-6-4/deprese-u-vybranych-neurologickych-onemocneni-59451
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/depression/symptoms-causes/syc-20356007
https://vipharm.cz/deprese
https://www.wikiskripta.eu/w/Deprese
PharmDr. Patrícia Čečková