10 tipů pro zdravá střeva

Střevo (intestinum, enteron) je nejdelší část trávicí trubice. Začíná u vrátníku žaludku a končí řitním otvorem. Tento orgán je specializován na trávení a vstřebávání živin z potravy. Střeva jsou důležitou součástí trávicího traktu, jednoduše se dají rozdělit na tenké a tlusté střevo.

První část tenkého střeva je dvanáctník, který není schopen tvořit trávicí enzymy. Proto sem vede společný vývod ze slinivky břišní (pankreas), který přivádí pankreatickou šťávu, a vývod žlučovodu, který přivádí z jater žluč. Chemické látky jsou zde schopny rozložit živiny na jednodušší látky, které se poté vstřebají přes specializované buňky zvané enterocyty přímo do krve.

Další částí je lačník. Zde opět probíhají trávicí procesy a vstřebává se zde například železo. V levém třísle přechází v třetí část tenkého střeva. Kyčelník je nejdelší částí tenkého střeva. Přechází na pravé straně těla do tlustého střeva, kde se do jeho sliznice vstřebávají soli žlučových kyselin, vitamín B12 a voda. Konečný úsek bývá často postižen při Crohnově chorobě.

Díky velké absorpční ploše a velké míře prokrvení se zde dobře vstřebávají léky. Nejvíce léčiv se absorbuje v koncové části lačníku, tenké střevo má též větší absorpční plochu než předchozí část trávicího ústrojí, žaludek.

Tlusté střevo je dlouhé přibližně 1,5 metru a jeho průměr se pohybuje mezi 5–7 cm. První částí je slepé střevo s červovitým výběžkem (apendix), který hraje důležitou roli v imunitním systému jako zásobárna bílých krvinek.

• Zakomponujeme do své stravy vlákninu. V lékárně je volně prodejné psyllium (Psyllium Galmed). Jedná se o obaly ze semen jitrocele indického, které obsahují velké množství vlákniny rozpustné i nerozpustné ve vodě. Vláknina v nás vyvolává falešný pocit sytosti, vyhneme se tedy další konzumaci potravin a pochutin, které zatěžují naše střeva. Potraviny s vyšším obsahem vlákniny jíme obvykle pomaleji, protože je musíme pořádně kousat a žvýkat delší dobu. Mozek získá více času na informaci, že jsme již plni a nepotřebujeme přijímat další kalorie. Žaludek se vyprazdňuje pomaleji, protože stravu s větším obsahem vlákniny déle zpracovává. Velkou výhodou je fakt, že vláknina neobsahuje žádnou energii. Je vhodné kombinovat vlákninu rozpustnou (Optifibre) s vlákninou nerozpustnou.
• Naučíme se zvládnout náš stres. Navození pohody mohou pomoci čaje či čajové směsi, tablety a kapky, které obsahují meduňku lékařskou, mučenku pletní, šafrán setý, kozlík lékařský, mátu lékařskou či chmel otáčivý. Psychický stres může ovlivnit naše střeva, což vede k nadýmání a změněnému pohybu střev.
• Ve stravě omezíme tučná jídla. Tučné jídlo zpomaluje vyprazdňování žaludku a ovlivňuje střevní peristaltiku.
• Nesmíme zapomínat na pravidelný pohyb. Je důležité do našich každodenních aktivit zakomponovat pohyb, zpočátku stačí i 30 minut třikrát týdně, později přidávat na intenzitě a délce. Zlepšíme tím střevní peristaltiku. Dále je doporučeno plavání, jízda na kole nebo rotopedu, a to nejlépe každý den alespoň 
  30 minut.
• Preferujeme bílkoviny – ne tučné, ale libové maso a měli bychom jíst dvakrát denně. Z masa bychom preferovali libové kuřecí, případně vepřové. Podle posledních poznatků a na základě poznání našich předků stačí jíst pořádně dvakrát denně. Pacienti s dietou, kteří místo pěti malých porcí konzumovali jídlo pouze dvakrát denně, si méně často stěžovali na trávicí problémy, lépe jim fungovala játra a zároveň jim tolik nekolísala hladina krevního cukru.
• Potravu je nutné pořádně rozkousat. Podle mnoha výzkumů správné žvýkání umožňuje tělu lepší vstřebávání živin z potravy. Proto se snažte každé sousto žvýkat alespoň 10 až 20krát.Důkladné žvýkání také pomáhá předcházet nadýmání, protože jídlo je lépe stráveno ještě před tím, než se dostane do tlustého střeva. Tam dochází k fermentaci nestrávených zbytků potravin bakteriemi, což vede k tvorbě přebytečného plynu.
• Ze stravy vynecháme potraviny, které mohou náš trávicí trakt dráždit, a zároveň přestaneme kouřit. Není doporučeno konzumovat silný čaj, kávu a příliš kořeněná jídla, což může vést ke gastroezofageálnímu refluxu a případně rozvoji žaludečních vředů. U pacientů s regurgitací (návrat žaludečního obsahu) se kromě výše uvedeného doporučuje snížit tělesnou hmotnost, jíst častěji a v menších porcích, omezit předklony a zvedání těžkých břemen, zároveň bychom měli se svým lékařem či lékárníkem zkonzultovat svou medikaci.
• Nejíst před spaním. U většiny jídel trvá zhruba tři hodiny, než potrava projde žaludkem. Konzumace před spaním může mít vliv na tzv. reflux, který rozhodně kvalitu spánku nezlepší. A dobrý spánek je pro zdraví střev více než prospěšný.
• Pravidelně nasadit do stravy probiotika a prebiotika. Probiotika jako živé kultury (Lactobacilly, Bifidobakterie, kvasinka Saccharomyces boullardii) pomáhají zvládat infekční a postantibiotické průjmy, dále trávicí obtíže spojené se zácpou a nadýmáním. Je vhodné pravidelně konzumovat fermentované mléčné výrobky, případně doplňky stravy (Forfit Lactofit, Naturevia Swiss Lactobacily, Biopron Forte, Biopron Premium, …) s vhodně zvolenou kombinací probiotických kmenů, kterých je dostatek a jsou vhodně technologicky zpracované a zvládnou tedy projít silně kyselým prostředím v žaludku.
• Pitný režim je důležitější, než se zdá. Samozřejmě preferujeme vodu, neslazené čaje či v menší míře minerální vody. Denní příjem vody by se měl pohybovat mezi dvěma a třemi litry v závislosti na naší denní aktivitě.

PharmDr. Ondřej Žák

Lékárna Rychvald