Doprava zdarma při nákupu nad 1 200 Kč
Během těhotenství hrají vitamíny a minerály zásadní roli ve vývoji plodu i zdraví matky. Zajišťují správný růst, podporují imunitní systém a pomáhají předcházet komplikacím. V tomto článku se podíváme na klíčové vitamíny, které by nastávající maminky měly sledovat. V příštím vydání se můžete těšit na nejdůležitější minerály.
Reprodukční období je kritickým obdobím pro stanovení rizika chronických onemocnění u potomků v pozdějším věku, a tedy i správný příjem makro- a mikronutrientů hraje zásadní roli v životě jedince.
Správná výživa má v tomto vývojovém období nezastupitelnou roli, protože má vliv na celoživotní riziko rozvoje některých dalších onemocnění. Při pestré a dostatečně vyvážené stravě je doplňování některých vitamínů a minerálů zbytečné. Zatím nebyly vypracovány komplexní pokyny, které by podrobně popisovaly výživové potřeby žen v průběhu reprodukce od prekoncepce až po těhotenství a kojení.
Hypervitaminóza je onemocnění způsobené přílišným množstvím vitamínů nahromaděných v organismu. Problém se dotýká především vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), které jsou schopny se ukládat do tělesného tuku, na rozdíl od vitamínů rozpustných ve vodě, které se vyloučí močí.
Hypovitaminóza znamená nedostatek určitého vitamínu, což může vyústit v chorobný stav. Jedná se o lehčí formu avitaminózy.
Avitaminóza znamená absolutní nedostatek daného vitamínu.
Vitamín A je důležitý pro růst a metabolismus všech typů buněk. Považuje se za významný antioxidant. Vitamín A též zvyšuje odolnost proti infekcím. Tento vitamín ovlivňuje buněčný růst, je velmi podstatný pro stavbu buněk, tkání, zrání plic a vývoj zraku dítěte. Je-li retinol přijímán ve velké míře během prvního trimestru těhotenství, může způsobit poruchy vyvíjejícího se kardiovaskulárního a nervového systému plodu. Nedoporučuje se překračovat dávku 10 000 IU vitamínu A denně. Organismus mnohem lépe snese příjem provitamínu A neboli karotenu. Ten je tělo schopno využít podle vlastní potřeby.
Vitamín A najdete buď v živočišných potravinách, jako jsou játra a mléčné produkty, nebo ve formě provitamínu A - karotenoidů přítomných v zelenině a ovoci, zejména v mrkvi, petrželi, rajčatech, špenátu či meruňkách.
Suplementace vitamínu D je úzce spojena s dostatečnou dávkou vápníku, neboť jsou oba důležité v období gravidity při tvorbě kostní tkáně plodu. Je tedy důležité dodržet doporučené
dávkování kalciferolu. Bohužel je ale většinou v období gravidity jeho příjem nižší, než by měl být. Problémem je pak způsobená hypovitaminóza vitamínu D, která může přímo u těhotné způsobit osteomalacii, deformity pánve a nízký váhový přírůstek. Plodu může nedostatek kalciferolu způsobit růstovou retardaci anebo onemocnění křivici.
Přírodními zdroji vitamínu D jsou mořské ryby (losos, tuňák, makrela), vejce, mléko a mléčné výrobky nebo hovězí maso.
Vitamín E působí jako antioxidant, a tím chrání buněčné membrány před volnými radikály. Nedostatek vitamínu E může mít u předčasně narozených dětí vliv na některá onemocnění včetně chronického onemocnění plic, intraventrikulárního krvácení či retinopatie nedonošených dětí. Nedostatek vitamínu E se však během gravidity téměř nevyskytuje.
Bohatým zdrojem vitamínu E jsou pšeničné klíčky, oříšky, sója, máslo, mléko nebo rostlinné oleje.
Vitamín K je nezbytný́ pro správnou funkci srážení krve a je tedy důležitý́ v prevenci krvácivosti. Hypovitaminóza se projevuje poruchami hemostázy a častým krvácením. Velmi citlivé na nedostatek vitamínu K jsou novorozené děti. Nadbytek vitamínu K z běžné potravy nehrozí, ale může nastat při podávání syntetického vitamínu K, který je podán jedinci. U novorozenců a u pacientů s poruchou některých enzymů může působit toxicky.
Hlavním zdrojem jsou vejce, luštěniny, kvasnice, játra a listová zelenina.
Vitamín B9 neboli kyselina listová je důležitá pro vývoj mozku plodu, metabolismus aminokyselin, syntézu DNA a jiné důležité metabolické procesy.
Během gravidity často dochází k hypovitaminóze kyseliny listové, protože je tímto vitamínem přednostně zásobován plod. Nedostatek kyseliny listové může asociovat s problémy jako předčasný porod nebo vrozené vývojové vady. Jednoznačně jsou dokázány defekty neurální trubice. Je však nutné doplňovat kyselinu listovou již před plánovaným otěhotněním. Kromě vlastní kyseliny listové je možné využít přímo její biologicky aktivní formu – metafolín, která přeskakuje některé metabolické kroky a organismem je lépe zpracována.
Potraviny, v nichž se kyselina listová přirozeně vyskytuje, jsou listová zelenina, košťálová zelenina, kořenová zelenina, jahody, maliny, pomeranč, datle, ořechy a pivovarské kvasnice.
Vitamín B12 hraje esenciální roli v růstu a množení buněk a má vliv i na přenos nervového vzruchu. V důsledku hypovitaminózy může docházet k poškození nervového systému. Vzniká činností mikroorganismů, proto není obsažen v rostlinách. Problém se pak může objevit u těhotných, které preferují veganskou nebo vegetariánskou stravu. Jeho množství v těle snižuje nadměrný příjem sacharidů, které snižují jeho vstřebávání. U těhotných může tento problém následně způsobit i neplodnost.
Nejbohatší na tento vitamín jsou živočišné produkty, mezi které se řadí maso, vejce, mléko a mléčné výrobky.
Vitamín C hraje nezastupitelnou roli při rozvoji a správném fungování imunitního systému člověka. U těhotných a kojících je navíc nutné zvýšit příjem tohoto vitamínu. Vitamín C zachycuje volné radikály, čímž působí jako antioxidant a chrání tak organismus před srdečně-cévními onemocněními. Typickými projevy nedostatku vitamínu C jsou pak častější infekce, náchylnost k rýmě, únava, deprese nebo nervozita.
Mezi nejbohatší zdroje se řadí černý rybíz, kiwi, citrusy, paprika, květák, brokolice a kapusta.
Faktem je, že pravidelné užívání vitamínových doplňků po celou dobu těhotenství, zvláště s obsahem vitamínů skupiny B, může vést k nežádoucímu nárůstu hmotnosti nejen u nastávající matky, ale i u nenarozeného dítěte. O vhodně zvoleném přípravku je vždy nutné se poradit se svým lékařem nebo lékárníkem.
PharmDr. Ondřej Žák
Lékárna SANO Rychvald
