Krevní tlak pod kontrolou: Proč je vysoký tlak tichým zabijákem?

Primární – Primární hypertenze neboli esenciální hypertenze je vysoký krevní tlak, jehož příčinu nelze zjistit. Primární hypertenzí trpí 90–95 % lidí, kteří mají vysoký krevní tlak.

Sekundární – Sekundární hypertenze neboli symptomatická hypertenze je vysoký krevní tlak, jehož příčina je známa. Sekundární hypertenze může být způsobena celou řadou různých onemocnění (onemocnění ledvin, onemocnění štítné žlázy, hypertenze v těhotenství, hypertenze způsobená léky). Sekundární hypertenzí trpí 5–10 % lidí, kteří mají vysoký krevní tlak.

Ať už jde o primární nebo sekundární hypertenzi, existuje několik klíčových rizikových faktorů, které mohou zvýšit pravděpodobnost jejího rozvoje:

• Věk více než 65 let: Starší osoby jsou více náchylné k rozvoji hypertenze, protože cévy ztrácejí svou elasticitu.
• Genetická predispozice: Lidé s rodinnou anamnézou arteriální hypertenze mají vyšší riziko.
• Nadměrná tělesná hmotnost (obezita): Abdominální obezita zvyšuje riziko vzniku hypertenze.
• Závislost na tabáku a alkoholu: Tyto návyky vedou k vyššímu krevnímu tlaku a zhoršují kardiovaskulární zdraví.
• Stres: Chronický stres zvyšuje hladiny stresových hormonů, což může vést k trvalému zvýšení krevního tlaku.
• Pohlaví: Muži do 55 let, ženy pak mají vyšší riziko po menopauze.
• Přidružené nemoci: Diabetes, metabolický syndrom nebo chronická onemocnění ledvin mohou zvýšit riziko vzniku hypertenze.

Arteriální hypertenze je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik celé řady závažných onemocnění, přičemž neléčená arteriální hypertenze vede k rozvoji komplikací. Mezi nejčastější komplikace hypertenze patří srdeční selhání, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda (CMP), selhání ledvin, demence a další kardiovaskulární a renální onemocnění.

Měření krevního tlaku (TK) v lékárnách je důležitým nástrojem pro určení arteriální hypertenze, což může pomoci předejít rozvoji komplikací vysokého krevního tlaku.

Jak lékař, tak lékárník hrají klíčovou roli, přičemž měření TK může odhalit dosud nediagnostikovanou arteriální hypertenzi. Samotné měření v lékárně slouží pouze jako orientační a náhodné zjištění. Diagnózu arteriální hypertenze by měl stanovit lékař na základě opakovaných měření.

Jak si změřit krevní tlak

Standardně by si pacient měl změřit tlak třikrát po sobě a ze dvou pozdějších měření udělat průměr (při prvním měření bývá hodnota krevního tlaku nejvyšší).

Alespoň 30 minut před měřením by pacient neměl kouřit, cvičit, pít alkohol nebo kávu. Doma by si pacient měl alespoň na 15 minut sednout a celkově se zklidnit.

Správně zvolenou manžetu hladce nasadíme na volnou paži asi 2,5 cm nad loketní jamku (nesmí být nasazena volně ani zaškrcovat končetinu). Pacient sedí u stolu a měřená horní končetina je volně položena na stole, kde je umístěn tonometr (v úrovni srdce). Pacient by během měření neměl mluvit, což může v důsledku zvýšit krevní tlak.

Starší lidé si tlak krve měří ve vzpřímené poloze (manžeta s tonometrem by měla být rovněž na úrovni srdce a paže podepřena, jako při měření vsedě z důvodu ortostatické hypotenze.

Pacienti s vyšším krevním tlakem, kteří již mají nasazenou léčbu, si tlak krve měří na konci dávkovacího intervalu (tzn. těsně před tím, než si vezme dávku svého léku).

Hodnoty naměřené doma jsou vždy pouze orientační, při opakovaně vyšších hodnotách krevního tlaku (nad 135/85 mm Hg) je vhodné si krevní tlak nechat přeměřit u svého ošetřujícího lékaře či v nejbližší lékárně. Zanechání kouření a úprava životního stylu pak může mít na hodnotu krevního tlaku větší vliv, než se může ve skutečnosti zdát.

Diagnostika arteriální hypertenze

K diagnostice arteriální hypertenze je nutné mít opakovaná měření, která prokážou zvýšení TK ≥ 140/90 mm Hg při alespoň dvou různých návštěvách lékaře. Diagnostiku vždy provádí jen a pouze lékař!

Pokud pacient vykazuje opakovaně zvýšený krevní tlak, je nezbytné odeslání k lékaři, který provede detailní vyšetření a stanoví diagnózu.

U pacientů s vyšším kardiovaskulárním rizikem, jako jsou:

• Diabetici, pacienti s metabolickým syndromem, pacienti po cévní mozkové příhodě (CMP), infarktu myokardu, pacienti s ledvinnou dysfunkcí nebo proteinurií atd.

Nefarmakologická opatření při arteriální hypertenzi se stala klíčovým prvním krokem při léčbě hypertenze. Cílem těchto opatření je zlepšení celkového zdraví pacienta a snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění, a to bez použití léků, nebo v kombinaci s farmakoterapií.

Úprava životního stylu a stravování

• Omezit příjem sodíku (soli), což pomáhá snižovat krevní tlak.
• Omezit příjem nasycených tuků (např. živočišné tuky, průmyslově zpracované potraviny).
• Zvýšit příjem draslíku, hořčíku a vápníku, které mají pozitivní vliv na regulaci krevního tlaku. Draslík je obsažen v potravinách, jako jsou ovoce (např. banány), zelenina (např. špenát, brambory) a celozrnné produkty.

Přerušované hladovění

• Intermittent fasting (přerušované hladovění) nebo časově omezené stravování je metoda, která synchronizuje příjem potravy s cirkadiánním rytmem. Důvodem, proč přerušované hladovění může pomoci, je i fakt, že celkově snížíme kalorický příjem.
• Podle některých studií může časově omezené stravování zlepšit citlivost na inzulín, snížit zánětlivost a pozitivně ovlivnit krevní tlak. Tato metoda zahrnuje konzumaci jídla pouze během určitého časového okna (např. mezi 6:00 a 12:00), což může pomoci zlepšit metabolismus a snížit riziko hypertenze.

Zvýšená fyzická aktivita

• Pravidelný pohyb, například chůze, běh, jízda na kole nebo cvičení, může pomoci snížit krevní tlak. Cvičení zlepšuje kardiovaskulární zdraví, má vliv na optimální hmotnost a přispívá k celkové tělesné zdatnosti.
• Doporučuje se alespoň 150 minut mírné fyzické aktivity týdně.

Snížení tělesné hmotnosti

• U pacientů s nadváhou nebo obezitou je snížení tělesné hmotnosti jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit vysoký krevní tlak.

Omezení konzumace alkoholu

• Nadměrná konzumace alkoholu zvyšuje krevní tlak, a proto je doporučeno pít alkohol v mírném množství nebo ho zcela omezit. Malá míra – pro muže je to 20–40 g alkoholu na den (max. 4 dl vína), u žen 10–30 g (o deci vína méně než u mužů).

Redukce stresu a relaxační techniky

• Dlouhodobý stres přispívá k vysokému krevnímu tlaku, a proto je důležité se zaměřit na relaxaci a snižování stresu.
• Techniky, jako je jóga, meditace, tai-chi nebo akupunktura, mohou výrazně pomoci zmírnit napětí a zlepšit celkový psychický i fyzický stav pacienta.

Život ve znečištěné oblasti

• Dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší, zejména jemným prachovým částicím (PM2.5), zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. To je obzvláště problematické v oblastech s vysokým znečištěním vzduchu, jako jsou některé části severní Moravy a severu Čech.
• K prevenci je vhodné minimalizovat pobyt v silně znečištěných oblastech, případně využívat čističky vzduchu v domácnostech, a to zejména v období vysoké koncentrace prachových částic.

PharmDr. Ondřej Žák

Lékárna SANO Rychvald

Zdroje: https://lekarnici.cz/wp-content/uploads/2010/09/DP_hypertenze.pdf / https://www.ikem.cz/cs/svetovy-den-hypertenze-2016/a-2743/ https://www.ikem.cz/cs/arterialni-hypertenze/a-435/ / https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/06/03.pdf